Tomáš Klus - Dno Za Dnem

Den za dnem pořád beze změny, dno za dnem a já zabedněný, rozbíjím hlavu o stěnu svého pokoje. Nabízím život k nahlédnutí, nabízím život ke sdílení. Nevím, proč náhle mě to nutí odevzdat vše, co je moje. Vysvitlo slunce, ledy tají, ve své špeluňce nic neutajím. Hraji teď davu tupce, kdo najde jehlu v kupce, má ji! Štěstí je zbraň pro čtyři dlaně. Zákon zní, raň, než budeš raněn. Láska je přelud, to ze strachu ti srdce buší, že mu dojde vzduch. Život mě hladí proti srsti, vlk zmírá hlady, les je pustý. Pustíš ho k tělu a podmaní si duši. Takový je Bůh! Nejsem než maso a pár kostí, podivné nic, co nosí kostým. Bel-Ami bez předsudků, slzami svádím k smutkům a ke lstím. Budeš-li Evou, budu Adam, noc bude jablkem, které sním. Ubývám tím, jak se s tebou hádám, nediv se pak, že smilním se sny. Přátelé na mě zapomněli, ba zapomněli nepřátelé. Zase se vrátí se svraštělými čely, Řeknou: Co se s tebou děje? Štěstí je zbraň pro čtyři dlaně. Zákon zní, raň, než budeš raněn. Láska je přelud, to ze strachu ti srdce buší, že mu dojde vzduch. Život mě hladí proti srsti, vlk zmírá hlady, les je pustý. Pustíš ho k tělu a podmaní si duši. Takový je Bůh! Štěstí je zbraň pro čtyři dlaně. Zákon zní, raň, než budeš raněn. Láska je přelud, to ze strachu ti srdce buší, že mu dojde vzduch. Život mě hladí proti srsti, vlk zmírá hlady, les je pustý. Pustíš ho k tělu a podmaní si duši. Takový je Bůh!